V suterénu divadla je otevřen velký výstavní prostor – Studiová scéna POD TOČNOU.
Probíhají zde výstavy současného výtvarného umění.

Kurátor výstav Pavel Rajdl, prajdl@email.cz, www.pavelrajdl.cz
...................................................................................................................................

ANEŽKA KOVALOVÁ / MIROSLAV KOVAL / ŠTĚPÁN KOVAL

„SPOLU”

obrazy, kresby, fotografie

17. 9. - 26. 10. 2018  

Vernisáž pondělí 17. 9. v 18 hodin
 
Umění je ve ztišení, učí nás ctnosti stromu. Zemi je věrný, slunce, voda a vítr přichází za ním. Člověk si může místo vybrat, v něm ale zakořeněný stává se pomalu jeho součástí. Stačí málo: dům, zahrada, potok, topol, kopec... . Usadili jsme se na vesnici a v ní na okraji, na dotyk úplnosti, které nic nechybí.
Všechno co jsem kdy hledal svou kresbou, malbou nebo i fotografií, bylo mi nahlížením do řádu přirozeného světa; pokusem přiblížit se kresbou znakovému písmu knihy země, kde každý drn trávy je celistvým vesmírem. Kreslím v rytmu vůle a podvolení se jí. Nacházím v ní jeho vnitřní pnutí, ptám se jí po jeho sebeutváření. Pevná čára je kostrou, měkká hmota tkání těla a i prázdno v ní je světelným tvarem, někdy právě tím podstatným.
Cestu mi otevřela voda, bez nádoby beztvará i nekonečně tvárná. Potvrdila mi známý výrok, že stejně jako voda teče i tráva, že pomalou vlnou jsou tvary kopců a ustavičným pohybem je prostoupena veškerá příroda včetně nás samých, těla i mysli, obrazů a vzpomínek ve vrstvách paměti.
Tuš zhutněná vysycháním svádí k vrstvení. Nanáším ji seříznutým stvolem česneku a nechávám kresbu i dlouho zrát. Někdy mne hned na začátku zastaví a zůstane vzdušně řídká, jindy si zahušťování vynutí a blíží se malbě. Je bezejmenná. Vstřebává do sebe všechno co mne obklopuje a v nerozlišení velkého s malým rodí se mi z prázdna papíru. Často se k „motivu" znovu vracím, a přece je každý krok jiný. A ani na rozměru kresby nezáleží, i malý formát stačí. Kreslím a neptám se proč. Samotný proces je mi odpovědí: je potvrzením si, že ještě vidím a cítím… že ještě jsem. Je životní nezbytností a zmatky světa do ní nevpouštím.
 
Miroslav Koval
 
 Probírám se vrstvami tužkových záznamů na útržcích papíru, jak s léty přibývají v krabici na mém stole. Pár letmých čar je mi vždy spolehlivým klíčem k dávno zahlédnutému obrazu, i v této chvíli stejně naléhavému. Mnohé z nich chtějí převést do barev či nebarev na plátno, utkvělá témata se v obměnách vracejí. A za nimi se při té práci pokaždé otevírá nový prostor zase k jiným obrazům. Je to rozhovor bez konce a vlastně stále na začátku.
Mou pravdou je pravda staré dřevěné podlahy. Je to bílé světlo v okně. Zbylé stopy sněhu na ploše Země. Omletý kámen. Stěna lesa. Předjarní nahota zahrad. Kánonický tvar hrušky. Samota místa. Ztemnělý keř. Stůl a zeď. Kopec a cesta. Vítr. Padání deště, světla a tmy. Ticho těchto věcí a událostí. Země, která říká: „Jsi ze mě“. To všechno je v nekonečných proměnách její odvěká abeceda a kreslením či malováním z ní vyhledávám vlastní znaky k pojmenování skutečnosti, ve které se čas Země protnul s časem člověka.
Ptám se sebe i země i nebe a někdy také andělů. Místa, věcí a událostí. Papíru a uhlu, čar a znaků. – A nejvíc ze všeho ticha.
Nad stolem visí srpek měsíce. Tmou za oknem prolétá velký pták. Silnice mezi kolmými stěnami topolové aleje. Ve dveřích někdo. Dům v prázdné krajině. Nad vysokou zdí plyne oblak. Uvnitř sedí za stolem anděl. Žebřík opřený o stín stromu, o nebe. Pra-čas země ve tváři mohutného býka. Okno a podlaha v šeru místnosti. Černočerné plynutí zimního potoka. Po laně mezi nebem a zemí kráčí člověk. Stohy v polích. Ve sněhu tmavý kruh po spáleném listí. Anděl zvěstující Marii, zastavený čas mezi nimi. Ticho za vším. Traklův „...stříbrný hlas větru na síni".
                                                                                                                         
Anežka Kovalová
 
Štěpánovy snímky mechorostů jsou průnikem do nitra živých tkání očima v úplnosti neviděných. Bohatstvím tvarů a barev zastupují přírodu v celém rozpětí od běžně viděného do hlubiny mikročástic i do nedohledna vesmíru. V původním bezejmenném stavu a v neurčité velikosti jsou jeho snímky ryze výtvarnou výpovědí, jakou byly na počátku, dřív, než našly i své praktické využití. Někde hned na dosah ruky a jindy v obtížných podmínkách těžko dostupných poloh nalezené a přirozeným citem laděné podoby rostlinných tkání učí pozorně se dívat. Přesvědčivě dokazují, že stejná míra krásy je ve zrodu i v zanikání jednotlivých fází a rytmů života ve všech jeho pomíjivých proměnách. Vedou k poznání, že tvoří sama příroda a ne člověk. Že jen ta je svrchovaným mistrem. Můžeme se k ní pokorně přiblížit a v něčem ji napodobit; nic víc, nic míň. Učí nás neškodit jí, být jejím skromným hostem a nenechat po sobě na Zemi spoušť.
 
Miroslav Koval

Anežka Kovalová
1. 7. 1949 narozena v Šumperku
1967-1973 AVU Praha, ateliér profesora Karla Součka
Do roku 1981 spolupracovala s otcem, sochařem Jiřím Jílkem
a výrazně se podílí na dramaturgii výstav jeho galerie
Vystavuje od roku 1975, samostatně od roku 1978
Je hostem kostelecké Výtvarné společnosti Kruh
a Spolku olomouckých výtvarníků
Je zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách 
V letech 1980-2013 vyučovala na ZUŠ v Šumperku
Výtvarně doprovodila básnické sbírky Ondřeje Fibicha,
Martina J. Stöhra, Pavla Kolmačky a Jaroslava Seiferta,
knihy "Severomoravské pověsti a zkazky" Bohuslava Indry
a "Zánik samoty Berhof" Vladimíra Körnera.
 
Miroslav Koval
26. 11. 1944  narozen v Havlíčkově Brodě
1965-1971 AVU Praha, ateliér profesora Františka Jiroudka
Od roku 1971 žije v Sobotíně a do roku 1981
spolupracoval se sochařem Jiřím Jílkem
Vystavuje od roku 1974, samostatně od roku 1981
Je hostem kostelecké Výtvarné společnosti Kruh
a Spolku olomouckých výtvarníků; 
Je zastoupen v soukromých i veřejných sbírkách  
Od listopadu 1994 je dramaturgem Galerie Jiřího Jílka v Šumperku,
kde připravil už 286 výstav autorů různých generací,
většinou včetně doprovodných textů k nim.
Adresa galerie: www.galerie-sumperk.cz  
 
Štěpán Koval
10. 12. 1974 narozen v Šumperku
Od roku 2008 fotografuje mechorosty České republiky
a od roku 2009 je členem Bryologicko-lichenologické sekce
České botanické společnosti.
Mapuje mechorosty v různých fázích vývoje,
účastní se ověřování známých a nalézání nových stanovišť
jejich druhů v oblasti Jeseníků, v Podyjí, na Šumavě,
v Beskydech, v Orlických nebo Železných horách i jinde.
Snímky publikuje v knihách a odborných časopisech
doma i v zahraničí. Využívají je i jednotlivé chráněné krajinné oblasti
na  panelech, v letácích a brožurách.
Zúčastnil se několika výstav v Šumperku, v Podyjí, v Brně,
v Bysřici pod Hostýnem a jinde.
Graficky upravuje tiskoviny a internetové stránky galerie.
Stránky mechorostů: www.bryo.cz